O farmě Rostěnice

Historický počátek současného podniku se datuje od roku 1950, kdy v každé vesnici byl jeden zemědělský podnik, tehdy družstvo. Postupně docházelo ke slučování těchto družstev, takže v roce 1976 byl vytvořen jeden celek o výměře 5500 ha. Takto hospodařil až do roku 1992, kdy proběhla transformace na základě vlastnictví majetků a půdy. V roce 1996 bylo družstvo transformováno na akciovou společnost a postupně převzalo hospodářství Školního statku ve Vyškově, Osevu Slavkov a v roce 2016 převzala zemědělský podnik Agria a.s. Nížkovice o výměře 2000 ha.

V současnosti hospodaří holding společností Rostěnice a.s. na výměře 10.000 ha, na katastrech 24 obcí.

Živočišná výroba produkuje 1000 tun vepřového a 2000 tun drůbežího masa za rok. Vedle rostlinné a živočišné výroby provozuje holding dvě bioplynové stanice o výkonu 2 200 kW elektrické energie za hodinu. Odpadní teplo je využíváno na sušárně obilí a vytápění hospodářských budov ve středisku a bytových jednotek. Vstupní hmotou do výroby je silážní kukuřice, prasečí kejda a drůbeží podestýlka. Vedle toho má podnik malou pekárnu.

Samojízdné postřikovače používané na pilotní farmě jsou vybaveny pokročilým naváděním RTK a kontrolou sekcí. Postřikové ošetření se však provádí rovnoměrně bez zohlednění rozdílů v podmínkách plodiny. To může vést k předávkování konkrétními částmi polí a riziku kontaminace životního prostředí. Jako řešení bude implementována technologie s proměnlivou rychlostí, která bude řešit nejvýznamnější rozdíly v heterogenitě půdy a plodin.

• 80% půdy se vyznačuje vysokou variabilitou půdy, která je ovlivněna především topografií terénu ve zvlněné / kopcovité oblasti
• 70% půdy je definováno jako riziková oblast vodní eroze
• více než 60% půdy je ovlivněno omezením znečištění podzemních vod, které omezuje používání dusíkatých hnojiv a pesticidů.

Plánovaná inovativní řešení na farmě v Rostěnicích:

• Nastavit rozhodovací mechanismy ze shromážděných informací za účelem poskytování poradenství zemědělcům k zajištění optimálního používání rostlinných živin a ochranných přípravků.
• Analýza shromážděných prostorových dat z mobilních senzorů pro srovnání s dalšími indikátory variability (satelitní nebo dronové snímky, data o půdě, vizuální hodnocení vegetace).