Agroklimatické faktory na Vysočině
Kompozice zobrazuje vybrané agroklimatické faktory růstu pšenice na zemědělských a lesních pozemcích OLU na Vysočině. Tematická data hodnot agroklimatických faktoru pocházejí z datových služeb na https://api-agroclimatic.lesprojekt.cz/ . Geometrie pozemků jsou z databáze OLU. Popis databáze https://hub.plan4all.eu/olu . Mezi vrstvy kompozicí jsou následující faktory:
- Growing degrees units
„Growing degree units“ (GDU/GDD) jsou jednotky, jež se používají k propojení průměrné denní teploty s jednotlivými fázemi růstu plodiny. Jednotky jsou zaznamenávány, pokud průměrná denní teplota přesahuje absolutní minimum. Rozdíl těchto dvou hodnot, tedy průměrné denní teploty a absolutního minima, je potom počet jednotek za den. V jednotlivých fázích růstu potřebuje plodina pro správný růst určité množství těchto jednotek. Právě potřebné množství jednotek je stanoveno na základě růstového modelu plodiny, jenž udává množství jednotek v jednotlivých fázích. [1]
- Evapotranspirace
Evapotranspirace je agroklimatický faktor týkající se odpařování vody. Jedná se o jev, při němž se voda dostává z půdy do atmosféry. Skládá se ze dvou jevů, evaporace a transpirace. Evaporace je proces, při kterém dochází ke srážení vody z půdy nezakryté vegetací. Transpirace je výdej vody přímo z vegetace. Evapotranspirace vysušuje půdu a spolu se srážkami poskytuje informaci o dostatečné či nedostatečné vlhkosti půdy. [1]
- Poslední den teploty půdy nad 10 °C
Teplota půdy na podzim a v zimě je dalším důležitým agroklimatickým faktorem. Zemědělec ho může využít při plánování aplikace dusíkatých hnojiv. Pokud je teplota půdy vyšší než 10 °C, může docházet ke ztrátě dusíku z půdy. Faktor tedy ukazuje poslední podzimní dny, ve kterých je teplota půdy vyšší než 10 °C. [1]
- Heat stress units
„Heat stress units“ (HSU) jsou jednotky, které určují množství tepelného stresu a tím odhalují pro plodiny nežádoucí vysoké teploty. Pokud je denní maximální teplota vyšší než stanovené absolutní maximum pro danou plodinu, rozdíl těchto teplot je denní HSU. [1]
- Počet mrazových dní
Roční počet dní s teplotou pod 0 °C.
- Počet dnů bez mrazů
Počet dní mezi posledním jarním mrazem a prvním podzimním mrazem.
- První mrazový den na podzim
První podzimní den, v němž teplota klesla pod bod mrazu ( 0 °C ).
- Hydrologická bilance
Bilance vody je rozdíl srážkového úhrnu s veškerým výparem a odtokem z daného území. Faktor slouží pro detekci změn v zásobách vody na daném území, zejména potom k odhalení vodního deficitu. Voda je jedním z nejdůležitějších faktorů pro růst plodiny. Malé, či naopak velké množství vody v půdě může mít devastující účinky vzhledem k plodinám. Z toho důvodu je pro zemědělce informace o bilanci vody důležitá. [1]
- Sluneční záření (MJ/m2/rok)
Sluneční záření je nezbytné pro růst plodiny. Zemědělci mohou zvýšit potenciál plodin k zachycení slunečního záření na základě informace o množství dopadajícího slunečního záření v daném období. Faktor sděluje informaci o ročním souhrnu slunečního záření. Jednotkou slunečního záření jsou MJ/m2. [1]
- Povrchový odtok (mm/rok)
Množství vody , co odtéká z jednotky plochy během roku.
- Roční úhrn srážek
Množství vody , co spadla (formou deště, sněhu, kroup atd. ) na jednotku plochy během roku.
- Počet dnů s optimálními teplotami pro pěstování pšenice
V případě počtu dní s optimálními teplotami pro růst jde o dny, ve kterých je teplota v rozmezí optimálního maxima a minima. [1]
- Počet dnů vhodných pro pěstování pšenice
V případě počtu dní s dostačujícími teplotami pro růst se jedná o dny, ve kterých průměrná denní teplota dosahuje hodnot mezi absolutním minimem a maximem dané plodiny. [1]
- Poslední mrazový den na jaře
Poslední jarní den, v němž teplota klesla pod bod mrazu ( 0 °C ).
- Andrš, Tomáš . (2021). Metody zobrazení časoprostorových jevů na příkladu agroklimatických faktorů. Bakalářská práce. Digitální Knihovna Západočeské Univerzity V Plzni. Západočeská univerzita v Plzni. Zobrazeno 17.5.2023 z https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/47349/1/Metody%20zobrazeni%20casoprostorovych%20jevu%20na%20prikladu%20agroklimatickych%20faktoru.pdf